Zápisky z cesty. Jen tak. (-:
1. Přílet |
Naše cesta započala paradoxně z Brna do Prahy vlakem a následně z Prahy do Tokya letecky z přestupem ve Vídni. Poslední sedadla v prostřední řadě i přes své nevýhody jednu výhodu měla. Byli jsme obsluhováni z obou uliček, tak o jídlo a pití nebyla nouze.(-: Let probíhal v pohodě a po téměř 24 hodinách cestování nás přívítalo Japonsko svou zdvořilou náručí.Za zmínku snad stojí nabídka místního přepravce, který iniciativně oslovil naši skupinku a nabízel své služby. Jeho rychlý výpočet odhadované ceny cesty vlakem pro nás téměř zaskočil. Jeho nabídka šla až tak nízko, že by mi to snad sotva pokrylo náklady, ale pro nás to stále bylo 2x více, než nás po té stála cesta vlakem. Ze slušnosti jsme odmítly a jali se vyrovnat z nástrahy pro nás po takové době tak složitého dopravního systému. Situace nás donutila si rychle vzpomenout na to co už z předchozích návštěv víme a zdárně jsme se dostali na náš rjókan Guest House Hanata. Řádně vyčerpaní cestou jsme se ubytovali a dali si dvě hodinky spánku před prvním naším tréninkem se sokem.
2. První trénink |
Hombu Dojo
Na trénink jsme se opravdu těšil. Hned první trénink se sokem. Aby byla srandam, tak oproti 10 stupnu je v Tokyu nyní stupňů 30. Po cestě do Noda měl kamarád defekt, tak jsme kolo nechali na cestě a pokračovali dále v tandemu. Jako za mlada. Na tréninku v Hombu dojo bylo cca 50 lidí a soke nás opět uchvátil do světa budó a dáol o tom nebudu psát, jelikož se ot těžko popisuje.Zvláště po prvním tréninku.Je to obdivuhodná osobnost. Dnesobzvláště oplíval humorem a úsměvy, ale zároveň z každého jeho projevu čišila vážnost situace bobjových umění vůbec. Jak na to často zapomínáme pod atmosférou přátelství s dalšími budoka. Přívítali jsme se také se svými přateli co známe a velice nás potěšila upřímná radost našich japonských přátel, kteří nás v podstatě 2 roky neviděli. Na zpateční cestě jsme pobrali kolo a nějak společně se přemisťovali domů. Aby toho nebylo málo pýchl sem i já a tak sme se střádali v běhu a jízdě na kole. Docela zajímavá situace.(-: Na Hanatě jsme se pozdravili s přáteli z hotelu, seznámili se s těmi novými a po náročné cestě a naročném dni jsm ešli spát. Ráno musíme zalepit kola a v jedenáct jdeme na trénink Seno senseie.Jen pro časovou představu. Trínink v Noda skončil v 22.00 hod cca 23.15 jsme byli na Hanatě, pak sprcha, jídlo a teď je půl třetí a chastáme se spát, Vstávat zítra budeme cca v osm hodin.Tak zatím čao a ptejte se na co chcete. Těším se na koímunikaci s váma. Čau Jirka
3. další trénink |
Navštívili jsme další tréninky Seno sensei a sokeho a vypadá to, že začíná i přibývat lidí. Atmosféra na tréninku je skvělá a pomaličku se plně ponořujeme do tréninku. Ale o tom na tomto místě a teď nechci psát. Tentokrát cesta byla již bez problémů, bez defektu. Provedli jsme průzkum trhu. Teda obchodů, kde kolik co stojí, a udělali nákup na pár dní dopředu. Ušetří to nějaké penízky. V každém obchodě tu najdete něco zlevněného,tak na komplexní nákup set o vyplatí. Večer jsme sposeděli s našimi přáteli na Hanatě a jak jinak vzájemně jsme se pohostili specialitami z našich zemí. Také se vyplatila práce na mí angličtině. Ačkoli to není nic světoborného, zlepšuje se toa těší mě, když si můžualepsoň o něčem s nimi pohovořit. Dnes jsme také po tréninku navštívili chrám Sakury. Je to opravdu hezké místo.
Chrám
4. Trénink u Seno senseie |
Jiří Nohel
Slavkov u Brna - dospělí777 871 345