shidoshi Jiří Nohel

Japonsko 2010

12.09.2010 10:11

Zápisky z cesty. Jen tak. (-:

 

1. Přílet

     Naše cesta započala paradoxně z Brna do Prahy vlakem a následně z Prahy do Tokya letecky z přestupem ve Vídni. Poslední sedadla v prostřední řadě i přes své nevýhody jednu výhodu měla. Byli jsme obsluhováni z obou uliček, tak o jídlo a pití nebyla nouze.(-: Let probíhal v pohodě a po téměř 24 hodinách cestování nás přívítalo Japonsko svou zdvořilou náručí.Za zmínku snad stojí nabídka místního přepravce, který iniciativně oslovil naši skupinku a nabízel své služby. Jeho rychlý výpočet odhadované ceny cesty vlakem pro nás téměř zaskočil. Jeho nabídka šla až tak nízko, že by mi to snad sotva pokrylo náklady, ale pro nás to stále bylo 2x více, než nás po té stála cesta vlakem. Ze slušnosti jsme odmítly a jali se vyrovnat z nástrahy pro nás po takové době tak složitého dopravního systému. Situace nás donutila si rychle vzpomenout na to co už z předchozích návštěv víme a zdárně jsme se dostali na náš rjókan Guest House Hanata. Řádně vyčerpaní cestou jsme se ubytovali a dali si dvě hodinky spánku před prvním naším tréninkem se sokem.

2. První trénink

Hombu Dojo

   Na trénink jsme se opravdu těšil. Hned první trénink se sokem. Aby byla srandam, tak oproti 10 stupnu je v Tokyu nyní stupňů 30. Po cestě do Noda měl kamarád defekt, tak jsme kolo nechali na cestě a pokračovali dále v tandemu. Jako za mlada. Na tréninku v Hombu dojo bylo cca 50 lidí a soke nás opět uchvátil do světa budó a dáol o tom nebudu psát, jelikož se ot těžko popisuje.Zvláště po prvním tréninku.Je to obdivuhodná osobnost. Dnesobzvláště oplíval humorem a úsměvy, ale zároveň z každého jeho projevu čišila vážnost situace bobjových umění vůbec. Jak na to často zapomínáme pod atmosférou přátelství s dalšími budoka. Přívítali jsme se také se svými přateli co známe a velice nás potěšila upřímná radost našich japonských přátel, kteří nás v podstatě 2 roky neviděli. Na zpateční cestě jsme pobrali kolo a nějak společně se přemisťovali domů. Aby toho nebylo málo pýchl sem i já a tak sme se střádali v běhu a jízdě na kole. Docela zajímavá situace.(-: Na Hanatě jsme se pozdravili s přáteli z hotelu, seznámili se s těmi novými a po náročné cestě a naročném dni jsm ešli spát. Ráno musíme zalepit kola a v jedenáct jdeme na trénink Seno senseie.Jen pro časovou představu. Trínink v Noda skončil v 22.00 hod cca 23.15 jsme byli na Hanatě, pak sprcha, jídlo a teď je půl třetí a chastáme se spát, Vstávat zítra budeme cca v osm hodin.Tak zatím čao a ptejte se na co chcete. Těším se na koímunikaci s váma. Čau Jirka

3. další trénink

Navštívili jsme další tréninky Seno sensei a sokeho a vypadá to, že začíná i přibývat lidí. Atmosféra na tréninku je skvělá a pomaličku se plně ponořujeme do tréninku. Ale o tom na tomto místě a teď nechci psát. Tentokrát cesta byla již bez problémů, bez defektu. Provedli jsme průzkum trhu. Teda obchodů, kde kolik co stojí, a udělali nákup na pár dní dopředu. Ušetří to nějaké penízky. V každém obchodě tu najdete něco zlevněného,tak na komplexní nákup set o vyplatí. Večer jsme sposeděli s našimi přáteli na Hanatě a jak jinak vzájemně jsme se pohostili specialitami z našich zemí. Také se vyplatila práce na mí angličtině. Ačkoli to není nic světoborného, zlepšuje se toa těší mě, když si můžualepsoň o něčem s nimi pohovořit. Dnes jsme také po tréninku navštívili chrám Sakury. Je to opravdu hezké místo.

Chrám

4. Trénink u Seno  senseie

Vponděl jsme se vidali na výlet, navštívit dojo Seno senseie v Mabashi. Cestu jsem si nastudovali na Googlu a vyrazili na kolech. Opět jsme si prověřili, že v Japonsku opravdu není jendoduché cestovat nakole na větší vzdálenosti. Snad největším problémem jsou řeky, mosty. Najít most přes který můžete i na kole je docela problém. Každopádně pokud to neznáte je to docela zajížďka. Také cestičky nejsou až tak rovnoběžné a rovné , jak by člověk čekala tak se vám snadno stane, že jedete pořád rovně a najednou zjistíte, že slunce vám svítí místo do zad do obličeje.
Navigační body se pro nás hledají špatně. Všechno je tak podobné, ne li stejné.
Po 3 hodinové cestě a zdárném nalezení doja, jsme si udělali piknik z našich zásob na cestu a po té jeli prozkoumat zdejší okolí. Seno sensei má dojo opravdu na krásném místě, v blízkosti chrámu. Půl hodiny před tréninkem dojela první studentka, evropanka žijící 8 let v Japonsku a uvedla nás do tamního doja, kde již byl Japonský student, který měl na starosti otevření dojo. Brz\ na to se začali sjíždět další studenti a nakonec i sám Seno Sensei.
 
Chrám Manman Ji
Trénink měl zvláštní atmosféru danou tím, že tam nebylo přemíra studentů ve stísněném prostoru, jak tomu bývá v Hombu dojo. Byla to taková "komornější" atmosféra s opravdu silných duchem. Seno sensei s námi probíral detaily, které člověk někdy  tak snadno přehlíží. Běhěm tréninku začala venku řádná bouře a tak jsem neunikli špásování studentů o naší cestě zpět na kolech. Déšť byl skutečně vydatný a i hromy a bleśky nedělali Japonsku ostudu. Po tréninku Seno sensei jěště popřál z lehkým úsměvem štěstí na zpáteční cestě a vydali jsme se domů. Během pár minut jsme byli úplně durch mokří a už nebyl co řešit. Bylo doclea teplo, takže tělo v tom pohybu netrpělo. Za dvě hodiny jsme s drobnou zajížďkou byli zpět na Hanatě a dá se říct, že i částečně suší, jelikož poslední púl hodiny nepršelo.

Kontakt

Jiří Nohel

jinok@seznam.cz

Slavkov u Brna - dospělí
ZŠ, Komenského nám. 495
středa: 18:00 - 20.00 hod.

Vyškov - děti
DDM, Brněnská 7
pátek: 17.00 - 18.00 hod.

Rousínov
Baky fitness centrum
Sušilovo náměstí 367/1
Po - 17.00 až 18.00 hod - děti
Po - 18.00 až 20.00 hod - dospělí

777 871 345

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode